Rubrika Rozhovory
V Jadrné vědě diskutujeme samozřejmě vědu. Ale můžeme jí věřit, když se ukazuje, že řada dlouho tradovaných poznatků neplatí, ať už kvůli obyčejné chybě, limitaci běžně používaných metod, rozvolněným standardům, nebo dokonce kvůli manipulacím s daty a podvodům? O krizi… Pokračovat ve čtení →
Věděli jste, že vědu můžete dělat vy všichni? Nebo se alespoň podílet na sběru dat. Někdy stačí nahlásit čapí hnízdo, jindy se naučit několik nejhojnějších druhů v okolí a v určených dnech je hodinu počítat na krmítku – spolu se… Pokračovat ve čtení →
Se Sašou Prokopem z našeho spřáteleného Technecia jsme si povídali o vzdělávání talentovaných studentů, o tom, k čemu je to vlastně dobré, a taky o tom, že se nám to v ČR ne vždy úplně dobře daří.
Tak tohle byla nejhorší Jadrná věda v historii. Teda nejhorší nahrávání! Host i téma byli naprosto skvělí, ale moderátorka (čili já) se ve složitém tématu svou orientací příliš nepředvedla, technika selhávala, jak jenom mohla, a ještě se nám v knihovně… Pokračovat ve čtení →
Třináctý díl nového pořadu Pátečníků, v němž budou organizátoři přednášek odpovídat na dotazy diváků v chatu. V každém díle budeme mít hosta. Tentokrát přijala pozvání členka výboru Českého klubu skeptiků, veterinární lékařka z 1. lékařské fakulty UK Aneta Pierzynová.
Náš Měsíc je unikát, s nímž je Země spjata téměř od počátku existence. Jde o jediné vesmírné těleso mimo Zemi, na němž již stanula lidská noha. Materiálu z Měsíce máme docela dost, a to nejen z úspěšných misí – padá… Pokračovat ve čtení →
Jan A. Kozák je religionista se zaměřením na komparativní religionistiku, psychologii náboženství a teorii mýtu. Jeho oblastní specializací jsou historická náboženství předkřesťanské Evropy, především pak náboženství Skandinávie. Jako Marie Curie Fellow strávil dva roky (2018-2020) v norském Bergenu výzkumem surreality… Pokračovat ve čtení →
Problémy se světlem obvykle řešíme, když se jej nedostává. Že může škodit i jeho přebytek, si poprvé všimli američtí astronomové v 60. letech 20. století, a od té doby je to jenom horší. Teď však konečně máme alespoň nějaká pravidla… Pokračovat ve čtení →
Radek Zemánek (*1986) je zkušený programátor kterého pohltilo programování již v 8 letech. Na střední škole zaměřené na informační technologie se nadchl pro webové aplikace. Po maturitě studoval na Fakultě aplikovaných věd kde kvůli práci a financím předčasně ukončil studium…. Pokračovat ve čtení →
Kvantová mechanika slaví sto let a stále je v ní co odhalovat. Drápky vystrkuje i do biologie, kde by mohla hrát roli i ve fotosyntéze. (Nejen) za tímto tématem jsme se s fyzikem Tomášem Mančalem z Fyzikálního ústavu MFF UK… Pokračovat ve čtení →
Bílé erupce, temné skvrny, koronární ohřev. Co ještě nevíme o naší nejbližší hvězdě? Slunce je ve svém maximu, co to znamená pro pozorování polárních září? Jak je možné, že teplota Slunce ve směru z jádra klesá a následně zase násobně… Pokračovat ve čtení →
Zjednodušený pojem „globální oteplování“ neodpovídá změnám, které kolem sebe pozorujeme. Klimatická změna s sebou sice v některých oblastech přináší pozvolný nárůst teplot, především ale dochází k extrémním projevům počasí a výkyvům na obě strany. Nejrůznější aspekty klimatu a počasí včetně… Pokračovat ve čtení →